11. dubna 2019
20. března 2019
V rámci charitativního projektu Zpíváme pro UNICEF 2019 jsme spolu s NYU Vocal Ensemble vystoupili v krásných prostorách Zrcadlové kaple pražského Klementina. Výtěžek z koncertu tak putoval na konto programu Dobrý start do života, který pomáhá zlepšit podmínky novorozených dětí v rozvojových oblastech. Za spolupráci na tomto vystoupení srdečně děkujeme jak Národní Knihovně České republiky, tak University of New York in Prague.
V polovině října se náš sbor vypravil do jižních Čech, aby se ve Vlachově Březí zúčastnil místního
Mezinárodní sborového festivalu hudebního romantismu, včetně jeho soutěžní části. MSFHR je
tradičním festivalem, který letos oslavil již 17 let své existence, a kromě atraktivní interpretační
soutěže vyniká zajímavými lokacemi pro dílčí vystoupení a závěrečným společným koncertem se
symfonickým orchestrem.
Většina sborů se potkala a krátkými vystoupeními vzájemně představila již v pátek v rámci večerního zahajovacího koncertu. Středobod celého festivalu, tedy soutěžní přehlídka, následovala v sobotu odpoledne. Ve velkém sále místního Panského pivovaru se náš sbor publiku i tříčlenné porotě představil na základě losu jako desátý v pořadí. Náš soutěžní repertoár byl pak následující: Brahmsovo O süßer Mai, finská lidová píseň Veret tuli mun silimihini v aranži Pekky Kostiainena, dále Lydia Gabriela Faurého a na závěr Yver, vous n'estes qu'un villain z cyklu Trois Chansons Claude Debussyho. Vystoupení bylo publikem vřele přijato a náš sbor se zařadil mezi ostatní, netrpělivě očekávající nedělní vyhlášení hodnocení poroty.
V sobotu večer nás však čekalo ještě jedno vystoupení. V krásných prostorách zrekonstruované synagogy v nedaleké Čkyni náš sbor vystoupil na konci celovečerního programu s několika skladbami sakrálního charakteru.
V neděli po společné zkoušce všech sborů následoval slavností závěr festivalu zahrnující právě společné vystoupení se zmiňovanou Pošumavskou filharmonií a očekávané vyhlášení výsledků soutěžní přehlídky. Náš sbor byl odbornou porotou oceněn hned třemi interpretačními cenami, z šesti udělovaných! Vysloužili jsme si Cenu za pozoruhodný sborový výkon, Cenu Jaroslavy Modrochové za vynikající sbormistrovskou práci a Cenu za nejlepší provedení lidové písně. Jako jeden z oceněných sborů jsme se tak mohli po převzetí cen s porotou, místními posluchači i dalšími sbory ve skvělé atmosféře rozloučit právě zmiňovanou, v tu chvíli již populární, finskou lidovou písní a skladbou Laudate Josepa Vily.
Samotný festival byl pak slavnostně zakončen za zvuků Dvořákovy Rusalky či Verdiho opery Nabucco
a náš sbor se mohl s pocitem dobře odvedené práce vydat domů.
(Chcete-li, můžete si
přečíst recenzi celého 17. ročníku MSFHR z pera člena poroty, doc. Jiřího Fuchse)
Jako místo konání pravidelného letního soustředění si náš sbor tentokrát vybral malebnou vesnici Sloup v Čechách poblíž Lužických hor.
V místním Herberku Ferdinanda Dobrotivého jsme našli skvělé podmínky jak pro nácvik aktuálního repertoáru, tak pro další společné aktivity.
Krásné letní dny jsme tak trávili nejen celosborovými a dělenými zkouškami,
ale našel se čas i na návštěvy nedalekého lesního divadla, místního vyhlášeného koupaliště či na tradiční společný výlet po okolí.
Ten tentokrát směřoval na blízký kopec Klíč, za jehož zdolání jsme byli odměněni krásným výhledem široko do kraje.
Ti, které nelákala turistika, se pak mohli kochat tradičním řemeslným uměním v muzeu sklářství v blízkém Novém Boru.
Zde jsme pak také v neděli, tedy v poslední den našeho soustředění, z kůru doprovodili ranní mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
A vřele bylo místními přijato i naše následující krátké vystoupení v hlavní lodi kostela.
Poté už nás čekala jen poslední společná zkouška a rozloučení se Sloupem v Čechách i soustředěním jako takovým.
Kostel sv. Štěpána se od roku 1999 každoročně v čase předposledního červnového víkendu stává dějištěm Kouřimských hudebních slavností. Jedná se o událost, která svým uměleckým a společenským významem výrazně přesahuje rámec běžného života města. Jejími pořadateli jsou občanské sdružení Kouřimské hudební slavnosti, Město Kouřim a Římskokatolická farnost Kostelec nad Černými lesy.
V souvislosti s tímto hudebním svátkem již Kouřim v uplynulých letech navštívila řada umělců, kteří jsou vynikajícími interprety v oblasti hudební i dramatické tvorby. Z nich je možné připomenout například mezzosopranistku Terezu Mátlovou, houslistky Gabrielu Demeterovou a Shizuku Ishikawu, Vlachovo kvarteto, Český komorní orchestr, kytaristu Štěpána Raka, varhaníky Vladimíra Roubala a Jaroslava Tůmu, rakouskou violoncellistku Angeliku May, Václava Hudečka, harfistku Janu Bouškovou, nebo soubor Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena. Koncerty v minulých letech doprovázeli mluveným slovem Jana Štěpánková, Otakar Brousek, Alfréd Strejček, Jiří Suchý, Václav Postránecký, Martin Stropnický a další umělci.
Z výtěžku Kouřimských hudebních slavností a finančních příspěvků sponzorů byla podpořena generální oprava varhan svatoštěpánského chrámu a restaurování nejstarší zachovalé části jeho mobiliáře – renesančního epitafu rodiny Jana Lána z Varvažova.
(zdroj)
25. května 2018
Na sklonku května se náš sbor s velkým potěšením představil pražskému publiku v rámci tradiční Noci kostelů. V krásných prostorách ceněného gotického kostela sv. Haštala si návštěvníci mohli poslechnout žánrově široce rozkročený program. Úvod vystoupení se nesl ve znamení polyfonie. Zazněla Regina Caeli Joana Cererolse následována skladbami renesančních mistrů Claudia Monteverdiho a Giovanni Gabrieliho Domine, ne in furore tuo, respektive trojsborové Gloria. Navázali jsme skladbou Ave verum Charlese Gounoda, která už nás přenesla k druhé části vystoupení věnované moderní tvorbě. Zaznělo Agnus Dei z překrásné mše Josefa Říhy následované skladbou Lux aurumque Erica Whitacra. V závěru vystoupení jsme ve ztišeném přítmí kostela zazpívali Ave Maria Javiera Busta a následně se s publikem rozloučili majestátním Laudate Dominum Josepa Vily. Vedle vřelých reakcí diváků nás pak po koncertu těšila také možnost pogratulovat našemu sbormistrovi Tomáši Votavovi k významnému jubileu připadajícímu právě na tento den.
22.-25. března 2018
Po delší době jsme se opět vrátili na nám známá místa u toku Berounky, abychom zde pokračovali v přípravě na druhou polovinu koncertní sezóny. Náš pěvecký program zde byl tradičně nabitý. Na druhou stranu, sychravý závěr března zrovna neoplýval pokušením venkovních radovánek. Sbor věnoval většinu času jak společným zkouškám, tak i nácviku jednotlivých hlasů. V průběhu soustředění jsme se vraceli ke skladbám z našeho kmenového repertoáru, jako jsou Debussyho Šansony či postní moteta Antonína Tučapského, ale začali jsme i se studiem nového materiálu. A v sobotu po večerním stravování došlo i na již tradiční a všeobecně oblíbený hudební kvíz. V neděli pak již nezbylo než se rozloučit a vydat se vlakem zpět do Prahy.
25. prosince 2017
Stejně jako před rokem se náš sbor v době vrcholícího adventu vrátil do kostela sv. Martina ve zdi, aby zde s diváky opět sdílel vánoční atmosféru ale i svůj značně obměněný repertoár. Na nám dobře známé podium jsme tentokrát vešli za zvuků tradicionálu Eveningrise v úpravě Meinharda Ansohna. Z následujících skladeb, se kterými jsme se našemu publiku představili poprvé, lze zmínit například O Magnum Mysterium od Xaviera G. Cardony, trojsborové Gloria Giovanni Gabrieliho či Lux Aurumque Erica Whitacra. Závěr koncertu jsme věnovali pro nás již tradičnímu pásmu koledu Vyšla hvězda jasná Jiřího Temla a po bouřlivých ovacích již pouze divákům doslovně popřáli požehnané Vánoce a šťastný nový rok skladbou We Wish You a Merry Christmas.
Na podzimní soustředění se náš sbor tentokrát vypravil do Zaječova na Berounsku, kde jsme prací nabitý víkend trávili v prostorách Augustiniánského kláštera Svaté dobrotivé. Když se z prostor kláštera založeného již v polovině 13. století vytratil prvotní chlad, sbor se mohl těšit z akustiky klenutého refektáře, který nám byl skvělou zkušebnou. Práce sboru zde směřovala především k prosincovému vystoupení a zahrnovala tak například nácvik dalších Monteverdiho Motet (Domine ne in furore tuo, Adoramus te Christe), O Magnum Mysterium od Xaviera G. Cardony či Lux aurumque Erica Whitacra. V našem pěveckém úsilí nás nezastavil ani nedělní, orkánem způsobený výpadek elektřiny a sbor tak mohl soustředění zakončit krátkým vystoupením v prostorách přilehlého barokního kostela Zvěstování Panny Marie.
Skoro na den přesně se náš sbor po roce vrátil do Libáně, aby zde strávil pravidelné letní soustředění. Opět jsme si užívali výhody známého prostředí skýtajícího mnohé možnosti, jak trávit volný čas mezi zkouškami. Někteří se nechali unést hrou stolního tenisu, jiní zůstali věrni plážovému volejbalu v areálu blízkého koupaliště. V sobotu se pak náš sbor vypravil na společný výlet na Hruboskalsko. V rámci zkoušek jsme se tentokrát vraceli jak ke kmenovému repertoáru, zastoupenému například mší Josefa Říhy, tak jsme pracovali na pro nás novějších skladbách jako Abendlied od Josefa Rheinbergera či Missa brevis Kurta Bikkembergse. Naše soustředění bylo zakončeno krátkým vystoupením následujícím po mši v libáňském kostele Svatého Ducha, které mezi místními sklidilo pozitivní ohlas. Poté již nezbylo než se rozloučit s místní oblíbenou cukrárnou a vypravit se zpět do Prahy.
S přáteli našeho sboru
jsme se sešli dva dny před Štědrým dnem v rámci tradičního adventního
koncertu v unikátním románsko-gotickém prostředí kostela svatého Martina
ve zdi v centru Prahy. V úvodu koncertu měli diváci možnost
vyslechnout několik evropských koled, po kterých následovaly dva hlavní
koncertní bloky, Debussyho Tři písně
Charlese d'Orléans a Poulencova Čtyři
vánoční moteta, jejichž provedení sklidilo mezi posluchači mimořádný ohlas.
Program koncertu uzavřely dva americké spirituály, které svou dynamikou
rozhoupaly náš sbor v bocích a prohřály jinak mrazivé kostelní zdi. S diváky
i koncertní sezónou jsme se s přáním příjemného prožití vánočních svátků
rozloučili přídavky v podobě dvou tradičních anglických koled.
V posledních dnech měsíce října jsme se vrátili do vesnice Srbsko na Berounsku, která již několik
let hostí naše jarní a podzimní víkendová soustředění. Třídenní program těchto soustředění je ve
srovnání se soustředěním letním intenzivnější, zaměřený více na práci s jednotlivými sekcemi
sboru a je jakousi přípravou na vyvrcholení koncertní sezóny v daném pololetí. V zájmu doplnění
sborového repertoáru jsme pracovali na nových skladbách, především pak na Čtyřech vánočních
motetech Francise Poulenca nebo Griegově Ave Maris Stella. I přes nabitý program jsme si našli
čas na vychutnání posledních dozvuků letních dní, a tak jsme, každý podle svého gusta, trávili
volné chvilky mezi sborovými zkouškami procházkami po okolí, odvážnější pak výběhem do
okolních lesů, případně zaslouženým odpočinkem na přilehlé terase. S podzimním soustředěním
jsme se definitivně rozloučili v neděli odpoledne společnou cestou vlakem podél břehů řeky
Berounky směrem nazpět do Prahy.
Historicky druhé letní soustředění našeho sboru jsme strávili v malebném prostředí města Libáň,
ležícím v Královehradeckém kraji nedaleko Dětenic. V průběhu pěti dní jsme se věnovali nácviku
nových skladeb pro následující koncertní sezónu, stejně jako zdokonalování kmenového
repertoáru. Z nových skladeb lze zmínit například impresionistický triptych Tři písně Charlese
d'Orléans od Clauda Debussyho nebo Pět postních motet Antonína Tučapského. Kromě
intenzivního pěveckého programu jsme si samozřejmě našli čas i na další aktivity. Jelikož nám
počasí přálo, část sboristů využívala přilehlého kurtu k pravidelným tenisovým kláním, zatímco
někteří dali přednost koupání a hře plážového volejbalu v areálu nedalekého koupaliště.
Společně jsme pak utužili kolektiv hromadnou výpravou do Prachovských skal. Díky dobré vůli
místního pana faráře jsme soustředění v neděli zakončili otevřenou zkouškou v místním kostele
svatého Ducha.